Průzkum znečištění životního prostředí na půdně a ve vodním prostředí se provádí v souladu s nařízením ministra životního prostředí ze dne 1. září 2016 o způsobu provedení posouzení znečištění zemědělské půdy (Sb. 2016, č. 1395). Tento průzkum je prováděn ve dvou následujících etapách, od obecných (předběžných) průzkumů k podrobným, pokud se na úrovni obecných průzkumů zjistí druh a rozsah znečištění.
Stav půdní kvality během prováděných měření může vykazovat překročení přípustných norem stanovených uvedeným nařízením ministra životního prostředí, což vede k zjištění, že daný pozemek je znečištěný.
Průběh zkoumání znečištění půdně-vodního prostředí
Před zahájením průzkumu je nutné provést terénní prohlídku, analyzovat dostupné archivní údaje a plánovat umístění průzkumných otvorů. Environmentální průzkumy spočívají v odběru půdy z různých hloubek, obvykle během vrtání průzkumného otvoru, a v případě objevení podzemních vod během vrtání také vzorků vody.
Hloubku odběru upravujeme na základě informací o typu činnosti, která byla na zkoumaném území dříve prováděna (např. zda tam byly podzemní nádrže na palivo).
Při odběru vzorků klademe zvláštní důraz na mnoho faktorů spojených s kvalitou odběru, které mohou ovlivnit konečný výsledek analýzy a tím i pozdější remediaci. Lokalizace bodů probíhá individuálně pro dané území s ohledem na skupinu půd, které se na daném území vyskytují, a na umístění zdrojů znečištění rizikovými látkami, které se na daném území vyskytovaly nebo v minulosti.
Jakmile určíme příslušnost daného území k určité skupině půd, následně určíme požadovaný počet výzkumných sekcí, na které bude rozděleno. Z každé sekce odebíráme vzorky půdy (1 společný vzorek skládající se ze 15 jednotlivých vzorků) a zeminy (pouze jednotlivé vzorky z různých hloubek). Rozdělení území na odpovídající počet sekcí s ohledem na maximální velikost jednotlivé sekce stanovenou výše uvedeným nařízením.
Jak určit hloubky odběru vzorků půdy pro průzkumy?
Maximální mocnost intervalů odběru půdních vzorků z hloubek menších než 1 metr pod povrchem terénu stanovená v nařízení o způsobu provedení posouzení znečištění zemědělské půdy činí 2 metry. To znamená, že následující vzorky půdy odebíráme z intervalů o mocnosti 1-3 metry, 3-5 metry, 5-7 metry, 7-9 metry a tak dále, až do očekávané hloubky výskytu znečištění.
Pátý etap identifikace znečištěného území zahrnuje provedení podrobných průzkumů, které spočívají v:
- určení individuálně pro dané území schématu umístění bodů odběru vzorků za účelem stanovení rozsahu výskytu znečištění látkami představujícími riziko, jejichž výskyt byl potvrzen v předběžných průzkumech prováděných v rámci čtvrtého etapu,
- určení hloubek odběru vzorků půdy a země k průzkumu v intervalu s mocností 0–0,25 metru pod povrchem terénu a dále než 0,25 metru pod povrchem terénu až do hloubky pod výskytem znečištění,
- odběru vzorků v souladu s určeným schématem umístění bodů odběru vzorků a na stanovených hloubkách,
- provádění zkoušek vlastností půdy, včetně:
a) při zkoumání obsahu látek představujících riziko z kategorie kovů a metaloidu – zrnitostního složení, obsahu organického uhlíku a hodnoty pHKCl ve vzorcích odebíraných na půdách ze skupiny II z hloubek 0–0,25 metru pod povrchem terénu,
b) propustnosti půdy a země ve vzorcích z hloubek přesahujících 0,25 metru pod povrchem terénu, - provádění měření látek představujících riziko, jejichž výskyt byl potvrzen v předběžných průzkumech prováděných ve čtvrtém etapu, za účelem stanovení jejich obsahu ve vzorcích odebíraných,
- porovnání získaných výsledků měření s přípustnými obsahy uvedenými v příloze 1 nařízení ministra životního prostředí ze dne 1. září 2016 o způsobu provedení posouzení znečištění zemědělské půdy, vypracování dokumentace z podrobných průzkumů.